|
|
Termální lázně Yverdon, pět smyslů v architektuře
Pospíšil, Tomáš ; Uřídilová, Marcela (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Stromy, stín, klid. Pramen vyvěrající právě zde z hlubin země. Lázeňský park je ostrovem na okraji města. Je největší hodnotou okolí. Hmotu lázní proto stavím po okraji parku podél cesty. Jediná promenáda propojuje jednotlivé články budovy. Střídají se zde plné, přízemnější hmoty s hmotami vzdušnými a prosvětlenými. Park rytmicky prorůstá budovami a lázně se tak těsně propojují s parkem. Prolínání stavěného s přírodním jako hlavní motiv projektu.
|
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Guzdek, Adam ; Šupler, Libor (oponent) ; Jura, Pavel (vedoucí práce)
Dnešní vstup do zahrady přes čestný dvůr je natolik reprezentativní, že postrádá smysl jej nahrazovat novým kdekoliv jinde. Vstupní objekt s trojúhelníkovým tympanonem se zlatými iniciálami a erbem arcibiskupa Maxmiliána Josefa se podobá šlechtickým městským palácům té doby. Význam prvního patra, tzv. piana nobile, lze lehce rozpoznat na fasádě. Jedná se o podlaží s větší výškou určené k reprezentaci, zpravidla s hlavním sálem. Proto plně využívám stávající historický objekt a veškeré návštěvnické zařízení, výstavní a přednáškové prostory umísťuji právě zde a minimalizuji tak novostavby v zahradě. Obě zahrady řešené v rámci bakalářské práce jsem pojal velmi střídmě. Důvodem je jejich historická podstata. Vždy to byly pouze přidružené prostory k formální části Květné zahrady. Prostory, které sloužily k nějakému účelu (chov vzácných ptáků, kratochvíle u králičího kopečku, pěstování pomerančů a tulipánů). Květnice se stříhanými špalírovými stěnami měla návštěvníkovi umožnit vyžití a zajistit jisté vzrušení dálkovými pohledy sbíhajících stěn, dezorientaci v prostoru, zábavu v kuželně, v bludištích. Tyto prvky by měly zůstat formální části zahrady i dnes. Měly by být ojedinělé a bez konkurence. Navrhuji zahrady s řádem, stejně jako byl navrhován samotný Libosad.
|
|
| |
|
|
Sportovní vybavenost v kontextu místa
Deržmíšek, Pavel ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
ŽABOVŘESKO KOMÍNSKÝ PARK PRAVDA MÍSTA: údolní niva spoutaná regulací říčního koryta a novodobou silnici odřezávající celé území od okolí zpřetrhaná síť historických cest a vznik nových bez hlubších souvislostí povodně jako pravidelná skutečnost bezprostřední přítomnost vody v silně zastavěné struktuře města KONCEPT: uchopení území jako jednoho celku určeného pro sportovně relaxační činnost respektování jisté zátopy při rozvržení prvotní plošné struktury stanovení primární sítě cest, kopírující hrany plošného rozvržení vymezení pásu podél hlavní silnice, umožňujícího možný rozvoj komunikace, paralelní obslužnou cestu s parkovišti, cyklostezku a pěší komunikaci stanovení možné hrany zastavění na okraji pásu sekundární síť cest v území jako pěší stezka vinoucí se kolem řeky v ploše struktury poté striktní přímky propojující hlavní příčné cesty zeleň parku přimknutá k řece s postupným prolnutím do území po hranách hlavních cest možné plochy hřišť orientované k přímkám cest, propojující hlavní cesty průhledy procházející přes celé území s orientací k nejsilnější dominantě údolí FOTBALOVÁ AKADEMIE KONCEPT: umístění areálu do vhodného pásu nad úroveň padesátileté vody maximální využití možné hrany zastavění dům jako bariéra před hlukem od hlavní silnice ARCHITEKTURA: hmota členěna modulem, vycházející z minimálních prostorových nároků na dané využití rozmístění ploch hřišť dělí hmotu hlavním a vedlejšími průchody možný průhled hmotou v místech sálů a pracovních míst propojení prostorů severní chodbou a jižní zastřešenou fasádou kryté sezení podél hlavní hmoty – molo tribuny bez zastřešení DISPOZICE: nad úrovní stoleté vody důležitost hřišť určuje náplň daného úseku objektu dva bloky šaten a sálů naproti tréninkovým hřištím s umělou trávou blok administrativy, trenéru, rozhodčích vymezuje hlavní travnaté hřiště volná hřiště zaplňují před prostor zázemí kavárny celý blok vymezen na jedné straně uzavřeným zázemím areálu – na straně druhé otevřenou kavárnou KONSTRUKCE: železobetonové stěny založeny na mikropilotách strop žebrový s lepených dřevěných vazníku obvod zasklen izolačním sklem molo z dřevěných trámu založené na ocelových příčných pleších SEZONNÍ ŠATNY KONCEPT: člověk jako pravidelný bod v krajině minimální prostorové nároky, minimum údržby, maximální odolnost ARCHITEKTURA: kvádr s cor-tenových plechů s vypálenými otvory jádro skříněk s nerezového zohýbaného plechu podlaha betonová leštěná stěrka POSTUP KONSTRUKCE: v interním prostoru bodově svařené cor-tenové kvarto plechy osazení dveří navaření střešního dílu osazení na místo do štěrkového lože s přivedenou vodou a odpady dosypání obvodu a zabetonování vnitřku objektu osazení předem vyrobených nerezových bloků skříněk
|
|
|
Modelovací plugin pro Blender
Černák, Michal ; Chudý, Peter (oponent) ; Žák, Pavel (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá automatizovaným generováním modelů stromů v prostředí open-source 3D modelovacího a animačního nástroje Blender. Program byl vytvořen v rozhraní pro programování aplikací Blenderu v jazyce Python. Práce rozebírá nejběžnější techniky generování rostlin a stromů a postup, který byl použit v programu.
|
|
|
Vlakem do Dvora - Přestupní terminál ve Dvoře Králové nad Labem
Vítková, Kateřina ; Kristek, Jan (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Návrh přestupního terminálu pro Dvůr Králové nad Labem, který umožní přestup mezi vlakovou a autobusovou regionální i městskou hromadnou dopravou a zapojí tak město do celkové infrastruktury ČR. Pro jeho realizaci je zamýšleno využít stávající železniční vlečky vedoucí od železniční stanice do areálu Teplárny Dvůr Králové nad Labem. Mimo vlastní dopravní funkce se předpokládá i návrh občanské vybavenosti. Nový terminál bude sloužit i jako vstupní brána do města. Při návrhu koncepčního řešení byl rozhodující záměr, který se snaží pojmout terminál jako místo, kde dopravní řešení jde ruku v ruce s veřejným prostorem. Terminál je zde chápán jako impuls pro rozvoj území. Nejenže musí dokonale splňovat svoji dopravní funkci, ale také by měl sloužit jako veřejný prostor a propojovat sousedící nestejnorodé celky. Vymezení (promenáda), vyplnění/propojení (stromy), otevření (volná plocha - měkká hranice). Kontrast zastřešené subtilní promenády a do ní vložených masivních hmot. Dvě strany trojúhelníkové parcely jsou jasně definovány krytou promenádou. Do takto vzniklé uliční fronty jsou vloženy jednotlivé funkce v podobě jednotek 6x6 m. Ze západního směru je do promenády zaústěna vlaková dráha s ostrovním nástupištěm sloužícím i pro tramvaj, která promenádu míjí z vnitřní strany. Vzniklé nádvoří je formováno pravidelným rastrem stromů, který vytváří v nesourodé zástavbě jasně vymezený komponovaný prostor. Tento "sad" opticky sjednocuje dané prostranství a působí jako jádro celého terminálu. V perspektivní hříčce se les při průchodu terminálem mění, někdy vytváří linie, jindy plochy. Nedefinuje jasně východ, ani vchod, je otevřen do všech směrů. Do rastru stromů jsou začleněna autobusová nástupiště. Při čekání na autobus je člověk chráněn klenbou stromů. Autobusy vyjíždí ze sadu a projíždí skrz promenádu ven z terminálu na ulici 28. října. Směrem k centru, Tescu a Vánočním ozdobám je prostranství otevřeno, vytváří měkkou hranici, umožňuje volný pohyb lidí všemi směry. Vize do budoucna počítá i s protažením tramvajové linky dále do centra. Tramvaj by dále projížděla rastrem stromů ven z terminálu kolem vánočních ozdob. Sousední Tesco je zde chápáno jako příležitost, je zakomponováno do prostoru terminálu, jeho funkce je u nádraží více než vítaná. Celý provoz terminálu je jednosměrný. Veškerá doprava do něj vjíždí ze západní strany. Autobusy vyjíždí na ulici 28. října. Tramvaj na Benešovo nábřeží. Vlak zde končí.
|
|
|
Vizualizace a generování realistických modelů stromů
Pafčo, Tomáš ; Herout, Adam (oponent) ; Pečiva, Jan (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca sa týka generovania realistických modelov stromov a ich následnej vizualizácie v reálnom čase. Navrhnutá metóda generovania ponúka široké spektrum nastaviteľných parametrov, vďaka čomu umožňuje vytvárať konkrétne druhy listnatých aj ihličnatých stromov s pomerne vyso-kou mierou vierohodnosti. Zároveň umožňuje do určitej miery nastaviť úroveň detailov a zložitosť geometrie stromu, čím je možné ovplyvniť výpočtovú náročnosť vykresľovania a počet snímkov za sekundu pri zobrazovaní modelu. Pri vizualizácii stromov bola využitá voľne dostupná sada knižníc Open Scene Graph. Zároveň bola v jazyku C++ vytvorená demonštračná aplikácia, ktorá umožňuje detailné prezeranie niekoľkých druhov stromov. Aplikácia je spustiteľná v prostredí Microsoft Win-dows XP.
|
|
|
Vliv světla a sucha na fotosyntézu a vodní provoz podrostních bylin temperátních doubrav
Vitásek, Roman
Dřeviny, zejména stromy, výrazně mění růstové podmínky daného stanoviště. Svými fyziologickými projevy ovlivňují hydrologické a světelné poměry a podmiňují tak druhovou skladbu rostlinného společenstva. V lese s hustým stromovým patrem se udržuje specifické mikroklima, jehož mitigační účinek je nejvíce patrný za horkých letních dní. Stromy poskytují svému podrostu stín, kterým spolu s transpirací udržují teplotu v přízemní vrstvě nižší v porovnání s okolní nezalesněnou krajinou. Na druhou stranu, rostliny jako autotrofní organismy potřebují pro své přežití dostatek světla, kterého je větší množství v řídkých lesních porostech. V rámci diplomové práce bylo zkoumáno, jakým způsobem jsou podrostní byliny schopny vyrovnat se s narůstající intenzitou sucha v simulovaném plně zapojeném a proředěném lese a posoudit tak jejich přežití v reálných podmínkách lesního porostu při akutním působení vodního stresu. Zkoumané druhy kopytník evropský (Asarum europaeum L.) a jaterník podléška (Hepatica nobilis Schreb.) byly rozděleny do čtyř skupin postihující dvě úrovně dostupnosti vody (plně zalévané a stresované suchem) a dvě úrovně světelného požitku (simulující hustý a řídký les). Sledována byla reakce fyziologických parametrů (např. rychlost světlem saturované fotosyntézy, průduchová vodivost, vnitřní efektivita využití vody, vodní potenciál a koncentrace nestrukturálních sacharidů) na zvyšující se intenzitu vodního stresu. Ukázalo se, že celková mortalita sazenic byla u obou druhů vyšší ve stinných podmínkách než při dostatku světla, navzdory tomu, že oba druhy uplatňují pro své přežití odlišnou strategii hospodaření s vodou. Kopytník evropský má znaky isohydrického typu vodního provozu. Při suchu se vyrovnává s negativním vodním potenciálem snížením vodivosti průduchů, na úkor možnosti aktivně se bránit vodnímu stresu tvorbou asimilátů. Za příznivých podmínek si vytváří zásoby škrobu, které mu dovolují přežít i výrazně sníženou rychlost fotosyntézy za sucha. Jaterník podléška je svým chováním více anisohydrický. S narůstající intenzitou sucha a stoupající transpirací si udržuje průduchy otevřené a aktivní fotosyntézou si vytváří dostatek rozpustných sacharidů pro tvorbu osmoticky aktivních látek. Hladinu zásobního škrobu má velmi nízkou, což se může negativně projevit při delším trvání nedostatku půdní vláhy. Výsledky naznačují, že pro přežití rostlin za vodního stresu hraje světlo významnou roli. I když jsou teploty v podrostní vrstvě zapojeného lesa nižší než pod proředěným korunovým zápojem, při aktuálně měnícím se klimatu přinášejícím nejen vyšší teploty, ale i letní přísušky, nemusí být růst v podrostu hustého lesa vždy výhodou.
|
|
|
Vnímání role zeleně v různých velikostech obcí
SLIPKOVÁ, Šárka
Tato diplomová práce s názvem "Vnímání role zeleně v různých velikostech obcí" se zabývá různými druhy a typy zeleně ve městech, na vesnici i ve volné krajině. V úvodní části definuje pojem zeleň. Dále popisuje její základní funkce a vlastnosti, které zlepšují životní prostředí a pozitivně působí na zdraví člověka. V dalších kapitolách líčí roli zeleně v odlišně velikých obcích a reflektuje, jak ji lidé vnímají, a jak ovlivňuje pocity lidí na odlišných místech. Cílem práce je zmapovat a inventarizovat druhy i množství zeleně v obci Hůrky a Lišov. Kromě mapování bylo provedeno také dotazníkové šetření a následná analýza získaných dat. Závěrečná kapitola je věnována vyhodnocení provedeného šetření.
|
|
|
Dendrologické hodnocení zajímavých stromů ve vybraných částech intravilánu města České Budějovice
HRUBEŠOVÁ, Kristýna
V intravilánu města České Budějovice byl během roku 2018-2019 proveden dendrologický průzkum vybraných lokalit. Sledován byl především prostor parku Na Sadech, Háječek, Sokolský ostrov, park na nábřeží Malše, Staroměstský park a park Na Dlouhé louce. Zjišťovány byly zajímavé, významné a v pedagogické praxi využitelné dřeviny, u nichž byly sledovány vybrané dendrometrické parametry. Celkově bylo hodnoceno 67 dřevin. Nejčastěji hodnoceným taxonem byl s 9 zástupci dub letní (Quercus robur). V soupisu bylo dále evidováno 23 introdukovaných taxonů pocházejících převážně ze Severní Ameriky. Všechny dřeviny byly zakresleny do mapových plánů, které jsou součástí výsledků této práce. Pro využitelnost a dostupnost získaných dat a informací v praktické výuce ZŠ a SŠ je součástí práce také online mapa vytvořená v aplikaci Google Earth, která obsahuje i kompletní fotodokumentaci hodnocených dřevin. Výsledky práce mohou sloužit jako výukový podklad především pro edukační vycházky spojené s poznáváním dřevin.
|
host ::
RSS.